Ve školním roce 2022/2023 navštěvovalo naši mateřskou školu 10 dětí.
Hned počátkem září jsme se vydali autobusem na Zlaté návrší a odtud už po svých po této nádherné části naší země, k Harrachovým kamenům, k Dvoračkám a návrat ke Kotli. Cestou jsme si plnými doušky pochutnávali na borůvkové úrodě
a mířili na Dolní Mísečky, odkud nás už obecní autíčko odvezlo zpátky na oběd do školky.
Dalším zpestřením bylo pozvání benecké školky, kam přijelo divadélko s pohádkou O koblížkovi, O třech prasátkách a Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém. A protože jsme ještě před tím měli dostatek času prošli jsme si částí Lufťákovy stezky, která je celkem dlouhá přes 2 km. Jsou na ní pro malé i velké zastávky zpestřené plněním úkolů. My jsme začali od Pohledničky až na parkoviště u Skalky. Děti mohly sestavit puzzle, zahrát pexeso, projít žížalové bludiště a další.
Opět po čase jsme se zúčastnili akce, kterou pořádá KRNAP ve Vrchlabí a jmenuje „Louka plná dětí“ – a je to tak, protože se tam sejdou školky z blízkého i dalekého okolí na čtyřech stanovištích, kde je cílem v dětech prohlubovat vnímání přírody v jejich zákonitostech pomocí hry, kde je kladen důraz na rozvoj týmové spolupráce.
Děti se dozvěděly něco více o housenkách, že každému druhu chutná něco jiného, o dorozumívání mezi mravenci, o životě veverek a o rozdílnostech mezi žabími vajíčky.
Podzim je časem dozrání a sklizně, proto se zaměřujeme i na toto uvědomění mezi dětmi. Ovoce a zeleninu poznáváme všemi smysly, zároveň pozorujeme semínka a pecky v nich ukrytá a jaká je cesta než si můžeme např. kousnout do jablíčka.
Přivítali jsme pozvání pana Štěpánka z jilemnického zelinářství, kde děti poznávaly jednotlivé druhy zeleniny a ovoce, způsoby a důvody jejich zpracování sušením, mražením, zavařením aj.
Jako poděkování za čas, který s námi pan Štěpánek strávil, jsme jako dárek s dětmi vytvořily do jeho zelinářství Semínkový strom, který má na sobě různé druhy semínek např. hrachu zeleného, žlutého, čočky zelené, černé, červené, různé druhy fazolí.
Při té příležitosti jsme pak navštívili městský park a děti poznávaly jednotlivé druhy stromů a jejich částí, které u nás v okolí školky nerostou.
Také se nám podařilo uskutečnit ukázku práce policejních psovodů, kterou jsme společně se školáky mohli pozorovat na hřišti u školy.
Povídali jsme si o tom, jaká plemena psů jsou vhodná pro tuto práci, že už od štěněte jsou připravovaná k výkonu určitých úkolů jako je sledování, hlídání, hledání drogových stop, výbušnin nebo lidí.
Na závěr pro zpestření se i děti mohly pustit do hledání nábojnic.
Tím, že je ve školce méně dětí, mohli jsme využít příležitosti účastnit se výlovu ryb v Novodvorském chovném rybníku u Mimoně. Kde jsme mohli být při tom a pozorovat práci rybářů, kde každý má svůj úkol. Ryby se postupně chytaly pod hrází podběráky do přenosných vaniček, nošeny do kádí a tam pak byly tříděny do jednotlivých kádí podle druhu na kapry, líny, amury, okouny. Ryby byly pak následně postupně rozváženy do jiných rybníků v okolí pro sportovní rybolov.
A už tu máme počátek adventního času, který jsme otevřeli výletem společně s beneckou školkou do Jičína, kde sídlí Han design, kde se specializují na ruční výrobu skleněných dekorovaných či nedekorovaných kolekcí vánočních ozdob.
Nejdříve jsme mohli opatrně pozorovat krůček po krůčku, jak křehká ozdoba vzniká.
Na počátku je trubice ze speciálního skla, která se zahřeje na vysokou teplotu a pak se vyfukuje nebo dává do formy, pak nastává většinou stříbření a barvení do různorodých odstínů barev a pak už se na ozdobu malují nejrůznější ornamenty přesně podle předlohy a na dokončení se pak využívá celá paleta posypů, třpytek, perliček, peříček.
Děti si pak mohly ozdobit různě barevnými třpytkami svoji vánoční ozdobu, kterou si odvezly domů a zanedlouho si ji třeba pověsí na stromeček ve svých domovech.
Po delším roce nám zimu a brzké jaro zpestřoval jeden zvířecí host, o kterého jsme pečovali, a když se příroda probouzela, tak jsme ho zase pustili…
Uhádli jste, kdo to byl? Ano, byl to ježek přesněji slečna ježková, a protože s námi ve školce pobyla tři měsíce – „zdomácněla“ – a děti ji vylosovaly jméno Agáta, a aby také měla nějaké příjmení vymyslely Večerníčková.
Každé ráno jsme uklidili její obydlí, které měla na chodbě v dřevěné ohrádce, zvážili jí, dali čistou vodu a misku červíků, měla také možnost se proběhnout po školce, ale spíše se těšila do svého známého prostoru.
Na jaře, kdy už jí nehrozilo nebezpečí, že by nepřežila ve volné přírodě, jsme ji společně se školáky našli v lese vhodné místo, děti ji vytvořily úkryt a každý, kdo chtě, popřál ji do jejích nových krůčků…
Děkuji za tuto příležitost KRNAPu , kam lidé na podzim přinášejí ježčata, která by nepřežila zimu, nějaký čas jsou v záchranné stanici v karanténě a pak dle zájmu škol a školek je posílají dál.
S jarem přichází také plavání v jilemnickém bazénu, které je rozloženo do deseti lekcí, a kde se citlivě, hravě, promyšleně děti seznamují s technikami plavání. Baví mě pozorovat jejich radost, když překonají svůj strach a nechají se unést vlnou důvěry, že jsou v bezpečí.
S jarem můžeme zase více do světa. Navštívili jsme soukromé Muzeum krkonošských řemesel v Poniklé, které je převážně v roubené stodole.
Vystavené předměty pocházejí převážně z Poniklé a okolí a je jich kolem 700. Souvisí se zemědělstvím, vývojem svícení, praním a žehlením, výrobou másla, co souvisí s ševcováním, truhlařinou, výrobou knoflíků, perličkovými ozdobami a mnoho dalšího. Děti si mohly potěžkat žehličky, „stloukat“ máslo, navlékat korále přes důmyslný navlékač, potěžkat boty ze slámy, prohlédnout hračky našich předků a podívat se na výstavu kočárků.
Po delším rozmýšlení jsme pořídili do školky pracovní ponk se základním nářadím např. kladivo, pilky, kleště, pilník, rašpli, ruční vrtačku. Je to další prostor pro zkoumání, objevování, hrát si a také dělat věci reálné, ne jenom „jako“.
Nácvik řezání a vrtání jsme přenesli i do lesa, samozřejmě s náležitou bezpečností,
S potěšením jsme přijali pozvání Colinka a jeho blízkých k návštěvě jejich malé farmy, kde mají kozy, ovce, slepice, psy, morčátka, poníka a dokonce i jeho hříbátko, zasloužilé kobylky, které děti povozily. Ony jim zase na oplátku přinesly tvrdý chléb, jablka, mrkve.
Podobně jsme si užili pozvání u Honzíka, kde mají také prostor pro kozy, slepice, králíky, psy a kočky a dva statné koně.
Dále jsme putovali na Janovku, kde se nachází huculská farma, kde jsme na pastvinách pozorovali nejen stádo kobylek a hříbátek, ale i krav a telátek.
Mezinárodní den dětí jsme oslavili zmrzlinou, čemuž předcházelo prohlížení obrázků dětí z celého světa – z různých světadílů a států, a povídání o jejich společných rysech, ale i rozdílnostech např. jak vypadají, jaké mají tradiční oblečení, v jaké krajině žijí apod.
Následující den měly děti ještě jedno překvapení, navštívili jsme beneckou školku a společně jsme zamířili do lanového centra, které je nedaleko.
Také máme nedaleko Medvědín, kde se dospělí kochají rozhledy a děti se radují z herních prvků, které jsou rozesety u horní stanice lanovky Medvědín.
Také jsme se porozhlédli po širěm kraji z benecké rozhledny Žalý.
Za pár dnů jsme využili možnosti svézt se lanovkou Kejnos a projít část Lufťácké stezky.
Společně s beneckou školkou jsme vyrazili do Obřího sladkovodního akvária v Hradci Králové, které je největší v České republice, přibližuje tropické ryby a rostliny Jižní a Střední Ameriky. Mohli jsme alespoň trošku prožít atmosféru deštného pralesa, na lávce se dívat do vody, kde plavou rozmanité sladkovodní ryby a pak sestoupit po schodech dolů a ocitnout se v podvodním tunelu, kde nad námi proplouvaly ryby a rybky. Žasnou nejen děti, ale i dospěláci.
A ještě nás čekal program v planetáriu, který byl zaměřen především na střídání dne a noci, souhvězdí noční oblohy, návštěvou některých planet a dalších těles Sluneční soustavy a zakončen byl ještě astronomickou pohádkou Se zvířátky o vesmíru. Ve hvězdárně jsme si prohlédli dalekohledy v kopuli.
A na úplný závěr školního roku nás čekalo pozvání od školáků na jejich divadelní představení „Dupynožka“, které s nimi secvičila paní učitelka Řehořková, bylo moc povedené.
Nastává loučení s našimi třemi předškoláky,kteří zamíří do školních lavic, moc jim přeji, aby je nadšení poznávat svět stále provázel….